Krkonoše - přechod hřebene ze západu na východ

Byla to naprosta bomba. Pocasi jak ze zurnalu. Slunecno, ale pekna kosa a vitr takovy, ze se chodilo nakrivo.

Sli jsme nakonec asi 65km, prvni den asi 26, nejhorsi na tom prvnim dni bylo ze asi 2/3 cesty byly po asfaltce, pomalinku dolinou do mirneho kopce. Takze des a des kilak za kilak a nic se nedeje. To byla trochu nuda, ale asi ve 1 odpoledne v patek jsme konecne dosli pod kopec a pak uz se jen stoupalo. Dosli jsme k prameni Labe. Kde bylo asi tisic lidi, ocumujicich jak Labe vytika z betonove skruze. Co je tam zajimave, je ze na zidce jsou vyobrazeny erby mest, kterymi Labe na sve ceste do Baltu proteka.


No pak jsme se vydali smer hreben, ktery probiha hranice s polskem a cca dalsich sest kilaku dosli do utulne horske chaty - Petrovky. www.petrovabouda.cz tam jsme meli zajisteno ubytovani. Blbec jsem se ale zpletl a domluvil jsem to az na nasledujici noc. Nastesti meli volno tak jsme spali tam. Vyhladli po celem dnu chozeni, jsme nakoukli do jidelaku smazak za 130kč, no tak jsme to uhadali na gulas za 60 tim, ze jsme si priplatili polopenzi. K tomu nekolik pivek.





Co se na horach vecer dela? Chlasta... zacali jsme relativne brzo. Samozrejme, ze kazdy mel s sebou neco. Ja treba Ruma nebo UMA. Ale byla i merunkovice, slivovice, Jackpot. Ty neznas Jackopot? Hmmm. ja taky, byl to bourbon whiskey. Ale docela dobra, pak jeste "Magic"ster, nejaku uz mi pamet nesloouzi. Do toho jsme hrali ruzne hry, chlastaci i nechlastaci. Brzo jsem mel nakoupino.
Vravorajic... No ale nenechal jsem se pote premlouvat, ze jeste zajdeme na pivo. K memu stesti uz v hospe doslo. Pri ceste zpet si rikam zajdu se vychcat, ale jak jsem tam tak vesel. Rikam, bylo by dobre se progrcnout. Tak jsem nevahal. :) Prst, Jeden grrc, druhy, treti.... A priprava na vstup do spolecnosti.


Kdyz jsem se takhle opozdil, byl jsem podezren, ze jsem byl gracat, ale samozrejme jsem zatloukal.


No ale pak jsme postupne sli spat, tak jsme zakoncili 26km etapu.



Druhy den, po otevreni kontroluju systemy, zda se, ze vse je OK, ale prvni test vzdy klame. Zahnat chut vycisteni zubu, stale OK, snidane stav zlepsila, no nakonec bez nasledku. Druhy den nas cekala pohodova etapa cca 20km s vystoupenim na vrchol snezky. Docela pohoda profil trate by 1200 - 1450 - 1602 - 1200, ale kurevsky vitr.



Dosli jsme postupne do sedla pod snezkou s nadhernymi vyhledy. Naprosto jsem netusil, ze v Krkonosich jsou plesa ledovcoveho puvodu. Bohuzel jen na polske strane.

V sedle pod snezkou je turisticky hranicni prechod takze tam otravovali policajti s obcankama a rozdavali lidem pokuty, sfine. Nas nastesti nechali a tak jsme si rozdelali picnic. Lidi asi dva tisice, to udelal ten statni svatek. Po picniku nas ceka vysvih na krtinec jmenem snezka. Tvori se fronta, a ceka se. Predbihani ve fronte na pesi vystup na snezku nemozne. Lezou totiz babicky, tety, mokasinaci z kostela, to jsou polaci. Do toho lidi, kteri to berou sportovne.

Na snezce humac, mrte lidi a pekelny vitr. Skoro vsichni z nasi grupy jsou ze snezky posrani a pisou esemesky a volaji domu, foti se zatimco je pekelna kosa, cca 4-5 st. ale vitr asi 70km/h to zhorsuje, nicmene azuro.

Shlukujeme skupinu, ktera je silne nervozin ze zbytku nasi party, kteri se chovaji jak japonsti turisti, co vsechno musi vyfotit, ochutna medovinu, krakonose. Na vsechno se pochopitelne ceka fronta. Zacinam chytat "rapla" a asi poste velim k odchodu, jako vedouci cele akce. Ale baby, jeste tohle a jeste tamto, a tu fotku. Psycho.



Nakonec se ale davame do pohybu a ja se uklidnuju. Uz jsme skoro sami, na tu nasi stranu, zadne babicky a strejdove ci mokasinaci nejdou. Ceka nas uz jen 3,5 km na chatu. Z prudkeho kopce 3,5 = 1602mnm - 1250mnm = 350mnm vyskoveho rozdilu. Trva to docela dlouho.


Ubytovavame se na chata, ktera uzasne utulna. Vecere, pivka, pustupne na chata zustavaji v jidelne jen ti, co jsou zde ubytovani. Hraji se hry, je super atmoska.... Zahy se presouvam do Lager raumu, tj. dvanacti luzak s valstnimi spacaky. Nekteri odpadaji unavou , ale vetsina zaseda a vytahuje alko.

Pokracujeme ve ruzny hrach uz prevazne chlastacich, je pekelna sranda, namahavam si od smichu brisni sval. Najednou je jedna v noci, a nejopilejsi odpadaji. Protoze jsem vsadil na magistra, tak mezi ne nepatrim.

Ranejsi kontrola systemu hlasi 100% stav, posunul se cas a to nam dalo +1h spanku navic. Je megakrasne, jak z katologu. Snidame v utlune jidelne, fotime se pred chatou a pak vyrazime. Uz ani nefouka.



Jen co jsme usli asi 1km zacina stoupani opet do cca 1400, ale pohoda. Tahnu skupinu protoze vlak jede v 5hod a nesmi nam ujet. I tak se ale rychle roztahujeme, pro ruznorode vykony. Zamyslen jdu, par metru predemnou nekdo, a par metru zamnou. Najednou jsme se hrozne lekl, protoze neco/nekdo silene rychle a hlucne dychal blizko, jak parni lokomotiva, byl to pes. Za chvili bylo jasne, ze se ztratil. Porad nekoho hledal. Nebyl k odhani, tak sel s nama dalsich 5km. Cestou se normalne vygrcal. Zabublalo to v nem a pak hodil grcku,

Dosli jsme na ofiko hranicni prechod i pro auta, a tam jsme se rozhodli zajit s tim psem. Policajt byl pomerne neochotny ale pak si psa nechali po nasem vyjednavani a vyhrozovani 30min.


Ceka nas jeste asi 20km, ktere rychle ubihaji. Krome brodeni potekem a bahnem, kterym vede tur chodnik se nic nestalo. Prochazime uz vicemene podhurim krkonos s vyskou cca 800m. Vsichni konstatujeme, ze to tu pripomina beskydy.


Musim koncit, ad1 chce se mi hrozne chcat, ad2 mam priserny hlad. No dosli jsme konecne do mesta Zacler, odkud ma jet vlak. Mmame jeste asi 1,5 hodky casu tak samozrejme sedame do hospody. Davame jidlo a pivka. Obednal jsem si certovy fazole a chleba. Chyba. Ty fazole byly megaostre az jsem se znich potil, chytal skytavku, a brecel. Ale prece mam hlad tak asi po pul hodine ve mne mizi.


Uz staci zaplatit a odbrat se na vlak, ktery je udajne 3sekundy od hospy. Tak vyjdeme pred a nikde nic nenasvedcuje nadrazi. Jdu za nosem podle intuice, smer tusene nadrazi, ale nic nevypada jako nadrazi, hlavne nejsou videt nikde koleje. Vsichni pochybuji ze je vedu spravne, ale nakonec prece jenom se rozhodnu zamirit ke zborenine baraku, pred kterym je divne prostranstvi, vsude trava nad pas. No to prece nemuze byt nadrazi. Projdu male spadnu shnilou podlahou ale uz vidim na zborenine napis "Zacler", jsme na nadrazi, a to uz vidim i mezi vysokou travou neco jako koleje.

Volam na ostatni, totalni "Zababov" z pohadky o masinkach a cernokneznikovi Zababovi. Stale dopijime zbyly chast a ujizdime na cernokneznikovi Zababovi. Vlak uz mej jet a nejede. Stale nejede. Zacinam byt nerzovni bo to pak nestihneme na prestupech. Koukam na jizdni rad na zborenem nadrazi. Rika, ze vlak jezdni od 15/6 do 30/10 trikrat denne, hmm. tak to jsme tu posledni den kdy vlak jede. Stale mame srandu z cernokneznika Zababy. Kdyz tu v dalce dve svetla priblizujici se neuveritlne pomalu. Ujizdime jeste vic na tom ze to prijizdi cernokneznik Zababa. Ale po par minutach se skutecene objevi vlak, k nasemu prekvani z nasi doby, a je to klasika "kufr". Nakonec odjizdime, dobra nalada rychle opada. S blizici se Prahou, prestupy stihame, ale pada na nas depka, kazdy uz premysli nad praci, a tak pet minut pred Praha hl. n uz mlcime a jen zirame do tmy. Vzpominame na supr vikend.